Jedná se víceméně o OLTP.
Hodně je zde využívána terminologie
Zde je implementována (převážně) logika, která vede k side-effectům (změna v db, poslání mailu, ...). Většina logiky je realizována skrze agregáty, případně doménové služby.
Write model můžeme rozdělit do několika vrstev:
- Aplikační - command bus
- Doména - agregáty, doménové služby - logika spojená s hospodařením
- Infrastruktura - prakticky vše, co se dotýká světa mimo doménu (persistence do databáze, Skautis)
agregáty, doménové služby - logika spojená s hospodařením
Patří sem také Commandy a Command Handlery.
Pokud Doména využívá nějakých externích služeb, definuje rozhraní, které je následně implementováno v Infrastruktuře.
Jednotlivé části aplikace jsou dekomponovány do modulů/bounded contextů.
Doménovou logiku (AKA business logic) testujeme pomocí unit testů. Testujeme všechny scénáře, ve kterých jsou agregáty a doménové služby používány.
Agregáty jsou v rámci write modelu získávány a ukládány pomocí repozitářů.
Repozitáře jsou definovány jako interface v <bounded context>/Repositories.
Implementace těchto repozitářů jsou v Infrastructure (ve adresáři Infrastructure/Repositories/<bounded context>),
případně v jiném bounded contextu, který implementaci poskytuje (pro implementaci rozhraní z ContextA v ContextB v adresáři ContextB\ContextA\Repositories.
Model, který slouží pouze pro získávání dat pro UI. Je bez side-effectů (pokud pomineme IO spojené s cachováním).
Existují zde 4 základní typy objektů:
- DTO - data transfer objekt
- Query - value objekt posílaný přes query bus
- Query handler - zpracovává query a vrací DTO/kolekci DTO